![]() |
Duben 2007
Cosmopolitan
18. dubna 2007 v 10:21 | Raduschka | JuliaCosmo: Julia, Lenin otec je skladatel, je propojený s hudbou, a to je pochopitelné proč se zúčatnila projektu. Jak s tím tvoji rodiče souhlasili?
Julia: Úplně klidně. Všechno to začalo v dětství. Když mi bylo 5 let a přišla jsem ke své maminkce a řekla jsem jí, že chci hrát na piano. Moji rodiče mysleli, že chci toy-piano, ale já řekla:"Ne, jen to velký!"Měli jsme souseda, který vyšel z konzervatoře a dával klavírní lekce. Přišla jsem k němu, aniž bych znala noty a tvořila jsem melodie a hrála na piano oběma rukami. Soused řekl mé mamce:" Měla byste poslat vaši dceru na hudební školu". To je všechno.
C: Jaká dobrá holčina - hrající na piano, zpívající v dětské skupině...
J: A mimo toho jsem všechno udělala. Moje mamka mě vzala ke gymnastice, bruslení, tancování, plavání a tenisu...
C: A potom všem- skandální image, provokativní umění TATU! A tvoji příbuzní se nezlobili?
J: Moji rodiče jsou mladí a rozumí všemu. Jsou pro mě jako přátelé.
C: A jak reagujou na vaše polibky s Lenou na podiu nebo na videích?
J: Mám být upřímná? Jsou šťastni. To je super! Jsem velmi šŤastná, že mám takové rodiče jako jsou oni. Můj charakter není podobný ani mamce ani taťkovi. Já vždycky měla posedlost jít vpřed, být jedině na prvním místě dělat všechno sama.
C: Už jsi matkou poměrně dlouho. Chceš, aby tě Vika následovala?
J: Nejdůležitější - nebudu ji stát v cestě. Až bude starší, budu dělat jen matku, a půjdu s ní na všechno dětské kroužky. A budu podporovat vždycky její rozhodnutí a výběry.
C: Kdo je otcem vašeho dítěte?
J: Sportovec. Žili jsme spolu 3 roky. Rozešli jsme se, když jsem odešla do USA. Měli jsme trochu odlišné pohledy na život. Teď jsou z nás přátelé. Vůbec, já nemám nepřátele. Já se snadno neurážím.
C: Řekni mi, co se změnilo od narození tvého dítěte?
J: Myslim, že je to pořád stejné. Lidi, kteří mi jsou blící to říkají také. Možná, že jsem se stala trochu vážnější. Protože teď mam pro koho žít. Hlavně - rodič je nesrovnatelný pocit. Dcera - je moje valsntí pokračování! A jsem tak šťastná! Někdy je smutný, když pochopíte, že kvůli koncertům neuvidíte svoje dítě... Dala jsem život, a za tři měsíce odlítám do Ameriky na 8 měsíců! Můžete si představit, že po celou dobu neuvidim svoji dceru! Když jsem přijela domů, ona už byla " dospělé" dítě, už se uměla posadit, pokusit se chodit, a řekla "ma-ma". Myslím, že až bude starší budu ji všude sebou brát.
C: Jak jsi procházela tímto těžkým časem jak jste byly oddělené?
J: Upřímně, to bylo těžké uvědomila jsem si, že jsem teď matka. Tenkrát mi bylo 19, to je věk kdy teprv všechno začíná: život, kariera, chcete být úspěšný, a setkávat se s přáteli. Ale teď vím, že je báječné být matkou! Zboňuju mou malou dcerku.
C:Kdo se stará o Viku, když jsi v Americe?
J: Tři chůvy, mamka a taťka.
C: Mnoho lidí říká, že jste výrobkem Shapovalova...
J: Někdo vytváří někdo vůbec. Můžu říct, že nás stvořil Shapovalov.
C: Urdžujete na sebe kontakt?
J: Vlastně ne. Ale když se potkáme, vždy si říkáme, že nejsme nepřátelé. Rozešli jsme se a zůstali v normálních vztazích.
C: Když jste se staly rozeznatelnými, populárními, a hledaný v mnoho zemích světa, jaké jste měli pocity - dobrá sláva, nebo jste se cítily, že vám to jde na obtíž?
J: Bylo to pro nás překvapení. Když jsme začali zpívat, byly pochybnosti- máme na to? Ale když jsme se začaly točit, pochopily jsme že naše hoby roste na mezinárodní projekt a my jsme byly hrozně šťastny.
C: Jak rozhodnete, který song je hit a který ne?
J: Musíš cítit svoje publikum, rozumět, co lidem chybí. Naše první labum bylo více popu. Rozhodli jsme se udělat naše druhé album "Ljudi invalidy" více vážnější. Tvrdší zvuk a hrajem pouze naživo. Teď je víc zájmu v TATU, větší touha, aby si lidé uvědomili, kde žijeme, o tom co nás prostě obklopuje.
C: Jo, vaši hudebníci jsou úžasní!
J: My a oni - jsme jedna rodina. Jsou některé kolektivy, co dělají koncerty, ale vůbec si nerozumí, ale my máme velmi vřelý vztah. Kluci můžou přijít do našeho pokoje, nebo my do jejich. Společně pak koukáme na filmy, poflakujeme se a zpíváme karaoke.. Nejdřív ze všeho- jsou to naši přátelé. Jestliže není takový vztah v uměleckym kolektivu- pak už to není kolektiv.
C: Tvůj hlas je jako hrastítko...
J: To se objevilo po narození. To jen moje cesta hlasu se změnila. A kromě toho, nastala věkovám mutace :D.
C: Co znamenají tvoje tetování?
J: Na zádech je arabsky napsáno vášně, láska. Na paži je japonsky "dragon". To je moudrost, síla, touha jít vpřed, nevzdávat se.
C: Lena říká že jsi milovnice mody. Jakou značku máš nejraději?
J: Jo, miluju modu, vnitřnost. Ale nejsem posedlá značkami a ochranými známkami. Jestli se mi něco líbí- koupím si to.
oči a odejdu pryč.
¨
C: Máš hodně pravých přátel?
J: Nemůžeš mít takových hodně. Mám jen tři blízké, kterým ve všem věřím, se kterými se mohu rozdělit o má tajemství, lidem, kterým si můžu pobrečet. Serioja (Sergej) Lazarev je velmi blízký člověk pro mě. Je můj nevlastní bratr a kmarád..
C: Chystáte se s Vladem zasnoubit?
J: Rozešli jsme se...
C: Ale to není tak dlouho,co jsi říkala že jste spolu a vše je v pohodě..
J. Ale teď jsme se rozešli...
C: Takže toto téma je uzavřené?
J: Můžem o tom mluvit, proč ne? Povídám si o každém tématu v klidu.
C: Vlad Topalov a Sergey Lazarev. Duo, které se rozešlo... Zkoušela jsi to dát mezi nimi do pořádku?
J: Serioja je můj přítel, a Vlad ten milovaný. Nezkoušela jsem dělat nic, urovnat to mezi nimi. To je jejich soukromá věc. Myslim, že hodně ztratili, když ukončili duo. Jesli by se zase spojili zpět, byli by číslem jedna. SErioa je můj bratr. Cítí se jak ojá a rozuí všemu mýma očima. A Vladik a já jsme spolu žili skoro rok... Myslim, že je to pro oba dva těžké a svobodní lidé jsou spolu.
C: Tyto bllízké osoy jsou součástí show-bisnissu. Jak komunikujete - Dovolíte krtizovat vaši práci umění navzájem?
J: Podporujem jeden druhého. kluci mají úžasný hlasy. A jsme přátelé od dětství.
C: Ještě, proč si se rozešla s Vladem?
J: Silné charaktery. Vztah mezi dvěma umělci je velmi těžké. Nejvíc ze všeho je to soutěž. Někdo musí být lepší. Ačkoli nemáme nic na čem se podílet. plus, oba dva máme charakter být volní, to je nerozbitný. To je proč má svoji vlastní csestu a já mam svou. Ale já ho moc miluju a on mě taky.
C: Jsi náladová ?
J: Ne,a nikdy jsem nebyla.
C: Je možné vás ovládnout?
J: Ne, nemožné.
C: Jak někdo může získat vaši sympatii?
J: Musí být skutečná osoba. Nemam ráda neupřímnost. Když vidím někoho, kdo začíná a dělá ze sebe něco, co neni. To mě tlačí pryč.
C: Jak si představíte další ohodnocení TATU?
J: Vidím je pouze dnes.Já nevim, co bude zítra. ale my budeme pokračovat jít vpřed.V únoru se chystáme natočit naše druhé album.
C: Vaše atím poslední album máe dvěverze - ruskou a anglickou. Když hrajete stejnou píseň v jiném jazyce, máte jiné emoce?
J: Ano, smaozřejmě, protože každý jazyk mu svou specifickou energii. To jednoduší zpívat rusky.Taky miluju zpívání v angličtině, ačkoli nemam ráda tento jazyk. Ve škole jsem se to moc nenaučila- barvila jsem si řasy během hodin.. Nejvíce důležité je znát cizí jazyk- v praxi.
C: Řekni mi něco o tvojich koníčkách..
J: Ve skutečnosti teď nemám čas na nic. Nemám ráda čtení. Nic zajmavýho pro mě. Ráda se koukam na filmi a chodim do divadel.
C: Jsi provokována paparazzi? Například, bez podprsenky?
J: Já jenom žiju. A cesta, kterou já chci. Neodvádím pozornost na paparazzi přítomnosti. Nikdy bys neměl jednat. Moje cesta je na podiu - to je jak žiju.
C: Během koncertu někdy připomínáš o bývalých TATTU- jako třeba hlazení Leniných prsou nebo zadečku...
J: Věř mi, nedělám to schválně. To jsou emoce. Mám ráda ženy a muže podobně. Dokonce jsem měla holku skoro rok. Když mi blyo 16-17. Láska k dívce a láska k muži - jsou odlišné city. A já neskrývám, že mám ráda oba...
C: Cestujete hodně, setkali jste se světově uznávanými hvězdami. Jste teď s některými přáteli?
J: hodně jsme si rozuměli s Black Eyed Peas- my jsme se setkali s touto skupinou na jedné slavnosti. Toto léto měli koncert v Moskvě. Setkávali jsme se, poflakovali. Fergie je báječná holka, velmi energetická, na podiu tak i v životě.
C: Ano, umí se neuvěřitelně pohybovat na podiu. Ale vy ne...
J: Proč ne? to všechno záleží na naši náladě. Během pár měsíců zpět jsme Lena a já byly velmi otřeseni s energií na podiu. Ale jsme lidé. Někdy nemáme moc energetický vystoupení. Nemůžu skákat kolem, když nechci. Naše koncerty jsou o živé zvuku, hudb a textech. A jesltiže začnem dělat kotrmelce, to bude rušit naše sluchače.
C: Za co miluješ Lenu?
J: Za to že existuje. Ona je pro mě sestra, přítel, matka, dívka a žena - vše v jednom. Jsme velmi odlišné. Doplňujeme se navzájem. Oná žije chodí po své cestě a chce a já chodím po své cestě a chci.
C: Můžete odmítnout vystoupení jestliže vám to organizátorsky nevyhovuje?
J: Ne. Co s tím mají co společnýho fanoušci? My zpíváme pro ně, zaprvé. Naši fanoušci pro mě znamenají velmi důležitej bod na světě. Oni přináší jediní pozitivní emoce. Oni na nás čekají, oni nás milujou! Samozřejmě jsou zde nějaké okolnosti, když se cítíš ze všeho unavena. Ale za den nebo to přejde a zase mi chybí podium.
C: Jestliže vaše milovaná osoba by vám řekla: "Musíš si vybrat, mě nebo podium"?
J: Nevyberu si. Nemam ráda když si musim vybírat. Já jen žiju skutečnej, naplněnej život. A já bych nikdy nezareagovala na takovou drzost. Já jen zavřu oči a odejdu pryč.
rozhovor-Cosmopolitan
18. dubna 2007 v 10:18 | Raduschka | LenaCosmo: Leno, tvůj otec je skladatel. On je pravděpodobně v klidu a akceptoval vaší cestu za show-businessem se skandální imagí.
Lena: Můj otec to přijmul jen z principu. Moji rodiče říkávali: " Leno, k čemu ti to bude? Je to tam hrozně špinavý!, ale stále jde semnou, jak jsem řekla: "Já chci!" Obecně, oni mě vždy podporovali, pomáhali mě, a přijali vše, včetně skandální image.
C:Nechali tě jít tak snodno? Vždyť ti bylo pouhých 14 let!
L: Nebylo nám ani 14 let. Julka a já jsme začaly zpívat v "Neposedách" když nám bylo teprve 11 let. Předtím jsem zpívala v jiném kolektivu. Takže všechno probíhalo v přirozeném procesu. A moji rodiče viděli, jak moc si přeju zpívat, jak to miluju. To je velmi vzácné vidět teď člověka, který dělá co má rád. Většina lidí dělají cokoli co přináší peníze. A to také dobře pracuje pro nás: Máme příležitost dělat co máme rády a ještě zajistíme naše rodiny.
C: Přátelství a show-business.. je jen několik málo co můžou udržovat oboje věci..
L: To pro nás není žádný problem. Mnoho lidí začíná pracovat spolu když jsou přátelé, a pak ztratí kontrolu, a jdou každý svou cestou, a nakonec se stanou nikým pro toho druhého. To není jako u nás u nás je to úžasný.
C: To nejsou žádné kritické situace, že jste chtěli ukončit vaše přátelství?
L: Ne, nejsou. Samozřejmě že se někdy pohádáme, ale to je úplně normální. To jsou momentky v práci. A naše hádky končí za 5 minut. To je protože mi spolu trávíme hodně času. Moskva je jediné místo, kde si můžem dát pauzu. A stále jsme v kontaktu.
C:Víte o sobě úplně všechno?
L: Nemáme před sebou žádná tajemství. Julia mi říkká všechno a já ji také. Samozřejmě, že obě máme svoje nejlepší přátele, ale kdo příjde, když se vám ce brečet a nejste doma měsíce? Já můžu usuzovat podle jejího výrazu v obličeji, co se s ní včera stalo, jaká je její nálada. A ona je stejná. Můžu být ticho, a ona se strefí totálně do terče ptaním se: Len, máš problem?. Hlavně, povídáme si hodně, nejvíce po koncertu. Když přicházíme do hotelového pokoje, říkáním:" Tak a teď spát!, lehžíme na posteli a povídáme si až do 4 - 5 hodin do rána.
C:Jak si reagovala na zprávu o Juliině těhotenství?
L: Velmi dobře. Moc miluju děti. Chci mít svoje vlastní, ale ted ještě není správný čas. Když byla Julie z toho nervozní, myslela na " a co moje kariera, možná bude lepší, když půjdu na potrat".. řekla jsem že by tam neměla chodit. Chtěla jsem čekat. Děti- jsou svaté! Miminko- to je to nejlepší, že žena ho může mít vůbec v tomto životě.
C: Během koncerů tě Julie zkouší provokovat: hladí ti prsa...
L: To není jen na jevišti, můžem hladit jedna druhou i v normalnim životě. Rády se pollíbíme..
C: A to je normální?
L: Jasně! Z přátelství! Není žádná jiná myšlenka pro naše polibky. Julie, pro příklad, měla vážný vztahy s dívkami. Já ne... My k sobě sdílíme dobrý lidský kontakt, to je proč není pro nás problem líbat se. Čas od času to děláme na jevišti, nebo nějaké párty, který šokuje naše hudebníky. Oni tomu říkájí " Sestřin polibek". To nemá co dělat s lesbickou láskou. Náš vztah je velmi vřelý, přátelský, pracovní. Jsme rodina! Není pro to žádné jiné slovo...
C:Máte úžásné hudebníky- mladé, dobře vypadající, a plné energie. Jak jste sehnaly takovou sqělou skupinu?
L: Šli jsme do USA, a to je normálka tam vystupovat jen s živou kapelou. A my jsme museli vystupovat na různých show s naší vlastní kapelou. Naše nahrávací společnost našla Svena a Troye, pianista a kytarista a budeníka, který později skupinu opustil. Kluci s námi hrali na chvíli. Pak jsme měli pauzu na dva roky. A potom jsme šli do znovu LA nahrát naši drouhou desku. Zavolali jsme jim a dali s nimi schůzku a rozhodli vzít i bassáka. Teď Sven, Troy a Doman jsou neodělitelná část TATU.
C: A to zní teď jinak!
L: Je tma víc rocku. A ještěvíc živé hudby a živé hudby. To není " Dance" s playbackem. Hudebníci- to je obrovská energie! Každý každýmu stavíme na oheň. Myslim, že živá hudba je obrovský krok dopředu pro každýho umělce.
C: Odmítáte zpívat na playback na dojetí TV- show?
L: Ano, odmítáme to dělat na MTV Awards Russia. Proč se znovu snižovat? Když máš schopnost dělat víc, a víc profesionálně a bylo vám řečeno: že jste "lip-sync (přesně synchronizvat obraz a zvuk) k čemu to pak je?
C: Někteří lidé prohlašují, že vaše skupina bude mít těžké se dostat zpět na úroveň, kde jste byly. Dokonce jestliže to bylo všechno " Lip-syncing"_
L: Opak je pravdivý, ale už jsme vyzrály a staly se více profesionálnější. A úroveň? To už je pryč. Teď máme úroveň kvality. Hudba byla změněna, ale profesionálněji a co je více důležitější přece TATU, intonace zůstanou stjené. V našem prvním albu byla naše hudba, naše nápady byly silné a jasné, ale daleko od banálu: Neobvyklý :Ty miluješ mě, ale já tebe ne", a popový beaty- to není zajímavé. S naším druhým albem, se naše publikum rozšířilo na kvalitní úroveň. Ale ztratily jsme část našich fanoušků. PROČ? Snad protože je hlavně zajímal příběh dvou dívek a pak až hudba. Ačkoli, to není tak jasný, protože když hrály naši píseň v rádiu, nemůžeme vidět jestli se tam někdo líbá nebo ne, že? A píseň je stále hit.. Album " Ljudi invalidy" je víc komplikované, více hluboké v hudbě a textech. A jeho úroveň není nižší.
C: Shodly jste se se světem když jste byly etě děti. Které city emoce byly přenešeny k vám popularitou a slávou?
L: V nějaké úrovni jsem na to opravdu pyšná. Dosáhly jsme takového úspěchu díky naší vytrvalosti a tvrdé práci. Mnoho lidí si myslí že: Co je na tom tak těžké - jít na podium a zpívat! Ale zkus si to sám první! Podium bere velká úsilí. Já dokonce nevím jak popsat emoce člověka, který dostal světové široké uznání. To je velmi super! A na druhou stranu- je to děsivý!Je to zodpovědnost...
C: Nemáte snad právo dělat chyby?..
L: Pokud jde o Julii je víc cílevědomá osoba, ona jde rovně a vpřed a neotáčí se. A já myslím neustále: Co dělám špatně? Někdy mám depresivní stavy.. Bojím se všeho novýho. Co když to neuděláme. V té chvíli Julie říká: "Uklidni se. Všechno bude ok"! Ona je 100procentní optimista. Ona mě do toho nakopne a pak si říkám, že to není tak pšatný. Já a ona- jsme uplně odlišné osoby. Možná, když nás vytáhnete společně- všechno dobrý z každé z nás máte- to by vytvořilo úplně dokonalého člověka.
C: Co jste dělali během těch dvou let když jste měly pauzu?
L: Já jsem obnovila moje místo ve socialněhumanistickém ústvavu, kde jsem studovala psychologickou fakultu. Teď jsem dokončila moje studia, a mám diplom. Nahrávala jsem dema pro druhé album. A zřejmě jsem byla zaneprázděna mym soukromým životem (smích).
C: Na vašich stránkách v sekci diáře popisuješ jak báječné je to žít s milovanou osobou..
L: V únoru před dvěma lety jsem se rozešla s mým přítelem, to se přesně stalo. A pak jsem se setkala s mužem, se kterým žiju doteď. Jsme spolu přes rok. Žijeme ve vlastním bytu. Předtím jsme pronajali jeden. Jednou jsem tam žila.
C: Takže žijete spolu. Nemyslíš na domov?
L: Dům je postaven a my máte teď dost místa. Tolya pracuje, já jsem na cestách. Vidíme se každý večer, on vždy na mě čeká. On je trpělivý, miluje mě,čeká na mě, vaří mi a dokonce uklízí.
C: Pracuje Anatoly v show- businessu?
L: Ne. Je právník.
C: Dokonalá rodina- právník a psycholožka...
L: Blbě! Právník a zpěvačka. Nikdy nebudu psycholožka. Myslim, že nejsem schopna opustit práci a pracovat a přijít domů s lehkým srdcem. Ale ty víš, že někdy myslim,že to neni tak špatný mít svoji vlastní školu, kam se děti mohou těšit.
C: Máš jiné záliby kormě hudby?
L: Nejvíc ze všeho miluju čtení. Druhé pak setkání s mými spolužáky. Jsou moje společnost, a udržujeme kontakt až do teď, telefonujem si spolu. Můžeme si pronajmout dům na okraji města a baivit se tam nebo se sejít u někoho doma. Hrajme různé hry- monopoly, twistera, dámy a šachy. Vždycky přijdem na něco zajmavýho- nalíčíme a oblečeme kluky jako dívky a takhle chodíme na procházky. Také máme tématové večery. Například, jestliže má někdo narozeniny, každý z nás musí hrát jako nějaký zpěvák nebo herec. Všechno s kostými a make upem.
C: Jste mezinárodní začátky. Pravděpodobně nosíte značkové věci.
L: Podívej- jeany, top. Co a kde jsem to viděla, koupila jsem to. Oblečení jsou více Juliininou věcí. Ona zbožňuje modní oblečení. Nemam ráda nakupování, abych byla upřímná. Jdu jen když fakt něco potřebuju. Například, otevřela jsem nedávno moji skříň a pochopila jsem, že mám 4 páry jeans a dva z nich jsou jediný dobrý pro vlak nebo letadlo. Takže jsem šla a koupila si jiné tři páry.
C: Vám nebylo řečeno:" Holky, musíte udržovat vaši úroveň"?
L: nosím cokoli v čem se cítím pohodlně. Nenásleduji módu, nebo nějaké šílené trandy známých značek. Nedávno každý umíral smíchem. Moje mamka koupila moji sestře sukni za 300 rublů, mám ji ráda a začínám ji nosit. Nestarám se jak drahé je oblečení jeslti za 1500 dolarů, nebo 300 rublů. Jestliže je to dobré tak proč ne.
C: Jaká je láska v TATU stylu?
L: To je pravdivá láska. Upřímnost bez lží, bez lichotek, bez podvodů a bez všech tutěch špatných hodnot. Láska- to je nejkrásnější emoce na světě! Myslim, že je velmi obtížně milovat. Poznáš jak to udělat. Protože někdy si myslíš, že miluješ, a ještě zráníš velmi blízkou osobu. Štěstí není být milován, toužení, uctívaný, ale cítit tuto všechno sám. Pečovat, ukázovat pozornost, mít schopnost přijímat osobu jaká je - to je láska.
C: Co má láska a hudba společného?
L: Hudba - je láska. To je výraz lásky. mnoho lidí píšou o svých pocitech. Romány, balady- já mluvím o písních s významem. To je proč láska je hudba a hudba je láska. A mimo to, když miluješ - chceš zpívat. Přinejmenším tak to dělám já.

jaká je?
18. dubna 2007 v 10:13 | Raduschka | JuliaGrafologická zkouška ( svůj styl psaní) je jedna z přesným způsobů, jak najít skryté věci o osobě. Expertka v této oblasti Inessa Goldberg rozluštila Juliinin styl písma a tak otevřela zajmavou informaci časopisu NEON. Inessa se také podívala na Lenino přáníčko k Valentýnu, které se brzy objeví na tatu.ru.
Osoba, která stojí za tímto písmem je " oheň" velmi neobyčejná a temperamentní. Julia je velmi ctižádostivá a "chce všechno". Je v myšlenkách slávy a nádhery, vítězných srdcí a myslí. Na venek, v jejím chování je velmi přirozená, spontální a zůstává klidná. V extrémních životních situací se nekontroluje, mohla by být impulsivní, blízko k hysterii. Julia je velmi smyslná, bohatá na nápady, a má svoji vlastní erotickou představivost. V této ženě je silná potřeba zapůsobit, blejskat se, šokovat.
V nitru Julie, je známka nějaké klize, která ji vede, aby ukázala světu, že ona UMÍ.
Být vždy krásná citově a osobně, to zahrnuje všechno. Julie směřuje k překážení ostatním " business, které si sama rozmyšlí". Také by mohla být subjektivní ve svojich odhadech, protože poslochá svoje city ne svoji mysl.
Ikdyž vlastník tohoto písma nemá moc trpělivosti a je snadno duchem nepřítomná, je nadaná s rychlým vnímáním a její inteligence je nad průměrná. Nejdůležitější poznámkou ale je, že přes její vyzívavost se neotevře na 100 %. Drží si věci při sobě a často skrývá pocity, pochybnosti a bolest, protože její krédo je .- být vítěz -.
Juliin názor na to: Dobře, skoro jste to zmákla! Ve skutečnosti dělám svoje rozhodnutí srdcem, ne rozumem.
![]() |
Julia-únor
18. dubna 2007 v 9:40 | klara | DeníkyHow!To je zajímavé sledovat všechny muže-zahájit pověst a falešný boj.Dívky se nemohou bít:-)Jsem št'astná.Opustila jsem Moskvu,ruch a klepy.Je to tam strašné.Tady to je tak hřejivé,klidné a romantické.Já miluji a jsem zamilovaná.To je jako Romeo a Julie.My jsme ted' v Thailandu už druhý týden,relaxujeme,masáže,západ slunce...Jsem skutečně št'astná.Ale chybí mi Vika, je tak roztomilá,už mluví a ukazuje svůj charakter.Děkuji vám za vaše blahopřání k mým narozeninám.Je to pro mě vzácné,že jste se mnou.

Lenočka-duben
18. dubna 2007 v 9:36 | Raduschka | DeníkyAhojky! Sedím v čínské restauraci a čekám na Julií. Chceme si ještě trochu promluvit o našem albu a nadcházející cestě. V pátek letíme do Spojených Států. Moc se mi nechce strávit 12 hodin v letadle... Měli by něco vymyslet, aby jsme se tam mohly dostat za 4 hodiny, to by bylo super!No...popravdě, začalo se mi stýskat. Tak dlouho jsme nebyly v L.A. A teplota má být mezi 25 a 30 stupni. Já mám strašně ráda teplo . Brzy očekávejte naše výtvory! Všechny líbám! Tak konec, Julia už dorazila!
|
aaaaaaaaaaaaa další ikonky!!!!!!!!!!!!
1. dubna 2007 v 19:21 | Raduschka | blbůstkyjsem blázen do ikonek....



















































































































































































































